V úterý 25.4.2017 nám Cira porodila 2 pejsky a 3 fenečky !!! Všechna štěňata se mají čile k světu a rostou jako z vody. 

V sobotu jsme se s Dášenkou a našimi přáteli včetně maličké Aninky,  zůčastnili naháňky v malebné krajině Jesenických hor.  Počasí vyšlo nádherně! Bylo krásně jasno a na prosinocové poměry nezvykle teplo.Z námi zdolaných kopců byl překrásný výhled na Jesenické pahorky, jen mi možná trošku chyběl mírný sněhový poprašek:-). Celá akce byla velice příjemná, i když ne v nijak hojném počtu. Bylo nás pouze 6 honců s celkem třemi psy, střelců odhaduji trojnásobek. Leče nebyly jinak dlouhé, ale o to zajímavější a byl jich dostatek. Konec konců o tom svědčí i výsledný výřad jednoho prasete a cca 10 kusů vysoké holé. Musím říct, že dle mého názoru všichni pejsci pracovali výborně a to více je to bavilo, čím více necházeli zvěře. Nechtělo se jim končit, ani po konečném odtroubení, až tak byli vývojem lovů nabuzení:-). Neso bylo jen tak ve zkratce. Takže nashledanou v Petrovivích zase za rok!

    Po úspěšně zvládnutých barvářský zkouškách konaných letos v říjnu, jsem se inspirovala vyrazila s Dášenkou vstříc Klubovým honičským zkouškám konaným o víkendu 26. - 27. 11.2011 ve Slezských Rudolticích. V rámci mých časových možností jsme pilovali posledně "trošičku" podceněné disciplíny. V rámci přípravy jsme měli to štěstí, že týden před našim velkým víkendem se v naší blízkosti ve vojenském prostoru Libavá konaly taktéž honičské zkoušky, ale bohužel pro nás jen Klubové jagdteriérů. Po dohodě s pořadateli nám bylo umožněno vyzkoušet si disciplínu "ochota práce na černou zvěř" u jejich malé obůrky a taky získat pro mě důležité informace o průběhu těchto zkoušek. Já, jako naprostý začátečník se velice cením každé rady! Nebylo to porvé co se Dáša s prasetem v obůrce setkala,ale tuto zkušenost bylo potřeba oživit. Mile mě překvapila, měla obrovskou chuť pracovat, krásně hlásila pro mě neznámým hlubokým hlasem a k tomu okusovala  bednění:-). Všichni přítomní mě ujišťovali, že tahle disciplína bude bez problémů a i já jsem odjížděla s pocitem, že tohle by opravdu nemusel být problém:-). Dnes se tomu musím pousmát, protože na zkouškách byl právě opak pravdou, ale to detailněji popíšu až níže. Najednou tady byla sobota ráno, já opět strašně nervózní a fena strašně natěšená, jsme vyrazily směr Polské příhraničí.

    Na zkoušky přijelo celkem 6 foxteriérů, z toho 2 hladkosrstí, a z těch vše jsem já byla jediná žena - vůdce a Dáda jediná fena:-). Hned na začátek prvního dne byla připravena naháňka. Podle losu jsme šly hned v první leči, ale štěstí nám nepřálo a v leči bylo pouze pár kusů srnčího a nějaké kusy dančí zvěře. I přesto si natěšená Dášenka, jako zkušený lovec milující tento druh lovu, vedla výborně. ihned po vypuštění z vodítka začala zvěř aktovně hledat a za chvíli se mi úplně ztratila z dohledu. Za nedlouho jsem jislyšela jak žene a hlásí srnčí. Na zapískání se ke mě vrátila, jak je zvyklá z našich lovů. Potom už jsem ji moc neviděla, ale kolegové z leče ji viděli dokonce hnát dančí. Měla jsem radost, že má chuť pracovat a jak je poslušná, ale měla jsem tušení, že nepřítomnost černé v leči nevěstí nic dobrého. Po ukončení první leče jsem hned absolvovali vodění na řemeni, tentokrát jsme si daly záležet a výsledná známka 4! To mi udělalo velikou radost, protože jsme tuto disciplínu opravdu poctivě od minule trénovaly. Po pauze na svačinu jsme e všichni přemístili na místo konání 2.leče. My jsem bohužel museli zůstat v řadách střelců. Majitelé losů s vyššími číslo měli opravdu štěstí v leči byl opravdu dostatek, jak zvěře černé, tak i ostatních druhů, včetně námi zahlédnuté lišky. Tímto si jejich svěřenci splnili disciplínu ochotu práce na černé zvěři a nemuseli druhý den absolvovat pro nás nešťastnou obůrku. V sobotu se ještě zkoušel klid po výstřelu, který jsme opět absolvovaly bez ztráty bodu:-), dále klid na stanovišti ( pro mě do té doby absolutně neznámá disciplína ), která nám dělala velký problém, jelikož Dáša není zvyklá zůstávat na štontech, ale vždy pobíhá v leči. Toto bylo pro ni psychickým utrpením, ale na konec se známkou 2. Závěrem dne se zkoušelo odložení, které jsme sice doma usilovně trénovaly, ale Dáda byla tak nesoustředěná z výřadu, který se těsně před touto zkouškou konal a ještě k tomu jen kousíček vedle místa odložení, že nezůstala ležet, ale naštěstí jsem ji měla přivázanou, takže také za 2.

    V neděli ráno nás čekala naše nešťastná obůrka, na které jsme bohužel na těchto zkouškách neobstáli! Šly jsme na řadu jako 3. Dáša byla nabuzená, kňučela nemohla se dočkat prasete, když slyšela psy před ní. Vypadalo to následovně, pustila jsem ji směrem k houštině a ne přímým směrem na obůrku.  Chtěla jsem, aby si prase sama aktivně  našla, což se taky bez chybičky a zaváhání stalo. Poté jen oběhla obůrku dokala, podívala se na zavřené prase a zavrtěla prutem. ( to už jsem věděla, že je to špatné, že se něco děje ) a potom nabrala směr  a šla hledat jinam. Na povel se opět k obůrce vrátila,ale situace se opět opakovala. Nechápala jsem proč se pes takhle najednou chová? Nikdy předtím jsem tohle u ní neviděla. poté co na této disciplníně bohužel vypadl i poslední posuzovaný pes, jsem si to s ní šla znovu zkusit a temtokrát to vypadalo přesně jak má! Hlásila jak vyšinutá, obíhala kolem a hoblovala dřevěné bednění. Nezbylo než si říct: Ach jo! Je to jen málé zvíře a kdo ví co se mu ve chvílích naší zkoušky honilo hlavou, ale prase to uritě nebylo:-). 

    Každopádně musím říct,že i přes náš neúspěch se mi celá akce moc líbila. Už jen pro po dlouhé době krásné slunečné počasí, ještě hezčí přírodu a partu skvělých lidí nejen z řad foxteriérařů:-). Odjížděla jsem domů s pocitem zklamání z nepovedeného výkonu, ale zároveň nabitá spoustou nových a pro budoucí výcvik důležitých zkušeností! Opět mě i neúspěch natolik motivoval, že jsem chtěla jen na další honičské zkoušk nejlépe hned další týden. Bohužel, jsem pro letošek už žádné v žádném z terminových kalendářů nenašla:-(. Takže nezbývá než čekat na příští rok a mezitím pilně trénovat a společných lovech!

Dne 29.9.2011 jsme se s Dášenkou úspěšně zůčastnily Klubových barvářských zkoušek konaných v obci Třemešná na Bruntálsku. Štěstí nám přálo a vyšlo velice krásné počasí. Atmosféra celé akce byla taktéž výborná, čímž bych chtěla poděkovat jak organizátorům, tak velice milým rozhodčím za pěkný a bezproblémový průběh. Byly to naše první barvářské zkoušky a nervozita, hlavně z mé strany, byla znát. Nicméně Dášenka, jako zkušený a neohražený lovec, si vedla výborně. Téměř ve vše disciplínách jsme si vedly se známkou 4 ( i nos 4 ) až na vodění na řemeni, odložení ( za uvázání ), které byla za 3 a na pro nás málem letální disciplínu následování, ve které jsme získaly pouze známku 2, čímž jsme se bohužel posunuly a ž do 2.ceny. Avšak zazářily jsme  nad očekávání přihlížejících v nahánění a také na samotné barvě, kde šla Dáda s obrovskou chutí, velice jistě a plynule, jak to má být. Dášenka tak všem ukázala, že má opravdu rozvinuté lovecké pudy a lov jako takový miluje. Jen s poslušností jsme na tom hůř, ale to je maličkost, kterou do příště jistě dopilujeme:-). Celkový dojem z proběhlé akce byl velmi pozitivní, měla jsem velkou radost jak to psa bavilo a pro mě to bylo motivací k dalšímu výcviku a ponaučením na co si dát příště pozor. 

Společné fotky z této akce se objeví ve zpravodaji Klubu foxteriérů a také v pořadu Tisíc let české myslivosti - v díle věnovaném šikovným českým foxteriérům!

Rozhodli jsme se, že si pro letošek dáme se  štěňátky pauzu.Aby si Dášenka pořádně užila loveckou sezónu:-). Třetí a poslední Dášenčin vrh plánujeme na jaro 2013. Budeme tiše doufat, že se nám narodí nějaká šikovná fenečka po mamince a budeme mít její nástupkyni.